17 komentářů

  1. Edita
    Květen 28, 2020 @ 6:16 am

    Dobrý den,

    ráda bych se zeptala, zda je možné být zapsána jako náhradnice na vypsané pobyty zaměřené na ženství?

    Předem děkuji,
    Edita

    Reply

    • evazenamcz
      Květen 29, 2020 @ 3:01 pm

      Ahoj Edito. Děkuji za zájem. Odeslala jsem Ti odpověď na dotaz ohledně pobytů na e-mail ( ze svého emailu: evazenam.cz@gmail.com)

      Reply

  2. Jani
    Červen 15, 2020 @ 6:59 pm

    Holky, ženy, dámy… pokud se ještě rozmýšlíte, zda jet na pobyt nebo ne… Rozhodně neváhejte a vyražte. Mám za sebou víkendový pobyt u Evičky pro ženy s endometriozou a musím říct, že to bylo naprosto úžasné. Pokud se o sobě či holčičích věcech chcete dovědět něco víc, tak do toho rozhodně jděte. Evička si pro nás připravila krásný program a i přes předpobytové vnitřní obavy jsem si to celé absolutně užila. Program úžasný, jídlo mňamózní, Evička prostě svá, skvělá, chápavá, neodsuzující.

    Byl to maximálně kouzelný víkend a já jsem za něj neskutečně vděčná <3 Evi a holky, které jste se účastnily – moc děkuji:)

    Reply

  3. Adéla
    Červen 16, 2020 @ 8:09 pm

    Pobyt u Evičky můžu jen doporučit, vůbec jsem nečekala, že se člověk může v neznámém prostředí, s holkama, které vidí poprvé, cítit tak moc dobře, sdílet s nimi své nejtajnější já, dozvědět se mnoho nových, zajímavých informací a hlavně se parádně pobavit 😉❤️
    Děkuji za novou zkušenost a taky dekuji, ze jsem Vás holky mohla poznat 😘

    Reply

  4. Linda
    Červenec 25, 2020 @ 9:23 am

    Na pobytu jsem byla v červnu. Byl to pro mě nezapomenutelný víkend, ze kterého stále čerpám. Potkala jsem zde ženy, se kterými jsem sdílela vše. Pořád si předáváme rady a sílíme co potřebujeme. Evička je úžasná žena. Doporučuji všem ženám, zažít takové přijetí. Dozvěděla jsem se něco o sobě, sdílely jsme inspirace. Ten pobyt přišel přesně v ten okamžik kdy to mělo být. Jsem moc ráda, že jsem na pobytu byla. Děkuji všem ženám, co na pobytu byly a hlavně Evičce, za to že tyto pobyty dělá a za to jaká je. Je to úžasná bytost. <3

    Reply

  5. Kamila
    Srpen 18, 2020 @ 8:00 am

    Delší dobu jsem cítila potřebu něco změnit, něco prolomit a pak mi vyskočila nabídka na tento pobyt. Poslední volné místo..to by mohlo být ono! Měla jsem strach, vlastně jsem nevěděla, jestli se sebou chci něco dělat. Ale bylo to přesně to, co jsem potřebovala. Všechny holky tam jely samy za sebe a byly jsme na tom vlastně všechny stejně. Chvíli mi trvalo než jsem se otevřela, ale ten průlom, co nastal za dva dny byl neskutečný. Málokdy se mi stalo, že bych mohla říct cokoliv a reakcí bylo pouhé přijetí. Z pobytu čerpám dodnes a touto zprávou sem si znovu připomněla, co je pro mě důležité a čím se mám řídit. Jestli váháš a potřebuješ si něco v sobě vyřešit, tak neváhej a investuj do sebe. Peněz ani stráveného času nelituji. Pomohlo mi to zlomit můj vnitřní blok a posunout se o kus dál.

    Reply

  6. Klárka
    Srpen 18, 2020 @ 8:24 am

    Pobyt pro ženy s Evčou byl pro mě něco neskutečnýho. Něco takového jsem potřebovala. Dalo mi to toho tolik a i když už je po pobytu, tak pořád mám z čeho čerpat. Připadám si jiná a že jsem hodně svých sra*ek nechala tam. Pomohlo mi to, si uvědomit hodně věcí a taky jsem se dost věcí naučila a pochopila. Zažila jsem nádherné kouzelné momenty. Mohla jsem zažít, jaké je to být přijata v kruhu žen, taková jaká jsem. Dalo mi to hodně nových myšlenek a díky tomu může teď jinak přemýšlít a vidím i jinak svět. Poznala jsem neskutečné osoby. Všechny ženy/dívky, kterýma jsem se měla možnost seznámit, mě něco naučily a byly pro mě velkou inspirací. Našla jsem taky nové kamarádky. Eva je neskutečná bytost. Je a bude pro mě velkou inspirací. Byl to pro mě vážně krásný zážitek a kdybych tohle mohla zažívat pořád, byla bych snad nejšťastnější člověk na světě. Škoda, že poprvé to bude vždy jen jednou. Kdybych jela znovu, mělo by to zase jiný prožitek.

    Reply

  7. Týna
    Srpen 18, 2020 @ 8:29 am

    Podle mne by si tento pobyt měla dopřát každá žena ❤️ Já osobně jsem si díky pobytu odpověděla na mé nezodpovězené otázky uvnitř sebe. Poznala jsem spousty úžasných lidí a zjistila, že je důležité být vděčná za cokoli. Moc děkuji Evičce, jak se o nás starala ❤️ cítím opravdu velikou VDĚČNOST

    Reply

  8. Eva
    Srpen 18, 2020 @ 2:13 pm

    Ráda bych napsala reakci na pobyt, která by mohla přenést to OPRAVDOVÉ a velké nutkání a ocenění, které do ní chci vložit, ale to bohužel nejde. Někdy slova nestačí, přesto to zkusím – PROSÍM, VĚŘ. Ty, která myslíš, že už není z čehokoliv cesta ven a že už se nic nemůže změnit, třeba ani na chvilku, tak právě Ty, i vy všichni ostatní věřte, že to jde. Alespoň na chvíli. Jen zažít ten pocit a nebo ho zažívat pořád. A to díky pobytu od Evičky. Mám za sebou roky návštěv různých léčitelů, doktorů, psychologů, šamanů, koučů a bůhví čeho. U ŽÁDNÉHO z nich jsem nevnímala SEBEMENŠÍ změny ani po měsících či letech. Za to víkend u Evičky mi dal tolik, že sama nevěřím, že někdo na světě má tu moc změnit nebo vyšťourat ty bolesti v nás a navést nás na tu lepší cestu. Já nikdy nepřestanu být vděčná a každý by si tenhle pocit zasloužil zažít. DĚKUJI a KLANÍM SE.

    Reply

  9. Monika
    Srpen 18, 2020 @ 9:32 pm

    Je mi 22 let a za celý svůj dosavadní život jsem se nikdy necítila tak doma, jako právě na chatě u Evči. Ten pocit bezpodmínečného přijetí, lásky, to že nic není dobře nebo špatně, všichni a všechno je tak, jak má. Jsem ráda, že jsem se rozhodla na pobyt jet. Celkem jsem se bála, protože bych měla sdílet své vnitřní pocity s někým úplně cizím, bylo to pro mě nemyslitelné. Ale nakonec jsem jela. A své pocity a myšlenky jsem se tam naučila sdílet. Zjistila jsem, že když se tak lidem otevřu, už to nemusí být cizí lidi. Poznala jsem tam nádherné dušičky, vyslechla jsem si jejich příběhy, zjistila jsem, co máme společné, jaké problémy řeší ostatní, uvědomila jsem si, v čem je moje síla, ale také jsem našla obdiv k ostatním ženám ve věcech, se kterýma jsem se v životě nesetkala a neuvědomovala si je. Já sama jsem sebe překvapila a překonala své strachy a našla tak v sobě spoustu nové síly. Děkuju každé ženě. Za její přítomnost na tomto pobytu. Děkuju Evičce. Za její sílu a odhodláni pořádat tyto pobyty a pomáhat tak ostatním ženám. Je to nádherná Žena a má můj velký obdiv. A děkuji také sobě. Za posbíraní odvahy a odhodlání jet na tento pobyt. DĚKUJU ❤️❤️❤️

    Reply

  10. Kačka
    Srpen 19, 2020 @ 11:10 am

    Evči profil jsem na Instagramu objevila během koronavirové pandemie díky podcastům, a už to, že jsem ji začala sledovat, mi v mnohém otevřelo oči.
    Když jsem pak uviděla možnost přihlásit se na pobyt pro ženy, na kterém zbývalo poslední místo, poslechla jsem svoji intuici a šla do toho.
    A jaké to bylo? Bez nadsázky můžu říct, že to byly nejlépe investované peníze a především čas letošního léta! Mám pocit, že pobyt musel trvat min. týden, když si vzpomenu na to, kolik jsme toho vyzkoušely a prožily, sdělily a vyposlechly, předaly a načerpaly…
    Jsem nesmírně vděčná za to, že Evička tyhle pobyty pořádá a že jsem mohla být součástí jednoho z nich, protože byl přesně tím, co jsem v tu chvíli potřebovala. Věřím, že to nebyla náhoda.
    Z pobytu čerpám dodnes – do svého života jsem zavedla nové rituály a možná i díky nim mi i měsíc poté stále přicházejí nová uvědomění. To, co mi třeba během víkendu nedávalo úplně smysl, se mi najednou vyjasňuje a já jen žasnu.
    Zkrátka, pobytem to nekončí, pobytem to teprve začíná! A já se těším, co přijde.
    Děkuji Evče, sobě i ostatním holkám za tak úžasný víkend!

    Reply

  11. Jana
    Srpen 19, 2020 @ 12:15 pm

    Byla jsem na pobytu do Hlubin ženství s tím, že jsem chtěla zažít vědomý ženský kolektiv a více očekávání jsem od něj neměla. Na pobytu jsem zažila neskutečný proud energie, momentů si dovolit, aha-momentů v mém životě a také neskutečně silnou energii žen kolem mě, které naprosto upřímně sdílely své příběhy, které byly tak podobné těm mým. Pobyt do Hlubin ženství určitě doporučuji všem ženám, které chtějí/touží žít vědomější život a chtějí se ponořit do svého nitra a rozvinout v sobě víc ženskosti. Retreat nemá učit ženy, jak se stát ženami, nejsou tam dané návody ani to není kurz, je to jen vědomý pobyt (žádná dovolená ani odpočinek), na který určitě stojí za to jet, protože tam mohou vzniknout krásná přátelství a může tato zkušenost otevřít dveře a změnit pohled na sebe sama – záleží jak moc si dovolíte jít do nitra. Nic není bráno špatně ani dobře, nikdo není souzen a vy můžete být sama sebou. Neočekávejte odpočinek a super dovolenou, kurz je náročný v rámci energie, přijetí, řešení svých traumat a je to potom naprosto úžasný pocit, jakoby se člověk znovu narodil. Měla jsem pocit, že tam mohu sdílet věci, které v naší společnosti nejsou úplnou normou – prostě být sama sebou. Váháte? Jeďte. Za tu zkušenost to určitě stojí, protože Evička do toho dala/dává hodně.

    Reply

  12. Pája
    Srpen 20, 2020 @ 7:41 pm

    Na tento seberozvojový víkend jsem se přihlásila,protože se už pár let na sobě snažím pracovat sama. A myslím,že teorií už znám naprosto perfektně,ale uvedení do prexe zaostává. Měla jsem určitá očekávání,ale i ta největší očekávání,realita tohoto víkendu předčila. Absolutně jsem nečekala,že si odvezu cokoliv co budu aplikovat i po kurzu a už vůbec jsem nečekala,že z těch AHA momentů se poučím a začnu konečně užívat v praxi!! A to je pro mě nejdůležitější. Cítím,že žiju tady a teď, hodně jsem pustila stres,zatím se nevrátilo ani zajídání emocí,a dokonce moje okolí se děsí,kolik mám názorů a jak jsem je začala říkat nahlas. Cítím v sobě velkou změnu,probudila jsem lásku vůči sobě a na tom chci i nadále pracovat. Každému vzkazuji,vůbec se nerozmýšlejte a jeďte!!!Dost bylo teorie ❤️

    Reply

  13. Františka
    Srpen 23, 2020 @ 9:41 am

    Na pobyt jsem jela v červnu, byla jsem nejmladší ze všech žen, takže jsem měla trochu strach, nakonec jsem si to ale neskutečně užila. Po příjezdu domů jsem se ale hned vrátila do starých kolejí a měla jsem pocit, že se nic nezměnilo. A pak to pomalu nenápadně přišlo, vyměnila jsem podstatnou část šatníku a začala jsem se oblékat tak abych podtrhla svoje ženství. Trvalo dva měsíce, než jsem si toho sama všimla. Začala jsem pomaličku být hrdá na svoje křivky a celkově na to, že jsem žena. A včera přišla moje první bezbolestná menstruace. S ženami z pobytu jsme stále v kontaktu a jsem tady pohotově jedna pro druhou. Za to bych jim chtěla moc poděkovat. Jsem moc ráda, že jsem poslechla intuici a dovolila si jet na pobyt. Jsem vděčná, že jsem poznala holky a Evičku, jsem vděčná že mám menstruaci a jsem doopravdy vděčná, že jsem žena.

    Reply

  14. Hanka
    Srpen 24, 2020 @ 10:09 am

    Po pobytu jsem odjížděla domů s pocitem, že si snad nikdy nezvládnu vyřešit vše, co mi pobyt odhalil.. nyní mám pocit, že jsem silná a že zvládnu vše, co potřebuji a co si DOVOLÍM zvládnout.. víkend byl plný uvědomění, sdílení, silných okamžiků a zážitků, které ve mě budou doznívat ještě dlouhou dobu. Cítím se jako žena, cítím se skvěle, cítím se svá. Ještě je to běh na dlouhou trať, ale už teď na startu vím, že jet na pobyt k Evče, bylo nejlepší a nejodvážnějsí rozhodnutí. Pokud čteš tyto řádky a nemůžeš se rozhodnout, zda na pobyt jet, ale víš, že se potřebuješ někam posunout, pak ti radím, abys jela.. rozhodně nebudeš litovat! Děkuji všem ženám z pobytu. Děkuji Evče, že o nás láskyplnně pečovala.

    Reply

  15. Edie
    Srpen 25, 2020 @ 12:20 pm

    Ahoj Evi,

    moc ráda bych Ti napsala o mých pocit v rámci a po retreatu, který jsem s Tebou a holkama mohla zažít. Pro mne to byla první taková věc, kterou jsem absolvovala a musím říct…jako wow a uff naráz. Bylo to silný, těžký, hluboký, krásný… Nikdy bych nevěřila, co s člověkem tři dny můžou udělat…
    Je mi teď moc hezky, i když včera mi bylo ouvej, tak i přesto ten hezký pocit přetrvával – nevím, jak to popsat.
    Evi, já jsem si tam hrábla hluboko…nevím, jestli na dno, ale prostě prozatím nejhlouběji, kdy vůbec…
    Moc se mnou zahýbaly vnitřně ty rozhovory na určitá témata. Moc děkuju, že na téma “ženství” jsem mohla být s tebou…moc mi to pomohlo. Můj obraz ženství aka Penelepo Cruz a tvoje zrcadlo pro mne bylo v první chvíli neuvěřitelné a pak přišla bolest žaludku…která po drobném připuštění, že by na tom mohlo být něco pravdy, odezněla…
    Spojení s lůnem…velmi silný, pozitivní zážitek, v který bych nikdy nevěřila, že můžu zažít. Ale nahlížím na něj a na sebe teď moc hezky a hlavně propojeně. Což se mi ještě asi nikdy nestalo….tak jako bysme jeden druhého, jedna druhou hýčkaly…to dvojake osloveni je proto, ze to nevnimam v zadnem pohlavi, tak nejak jako entitu…
    Metoda EFT – to byla velká síla. Už v sobotu, když vyplul na povrch program “Nejsem dost” jsem si říkala, co z toho vyleze…ale při EFT ten obrovský strach a lítost, které v sobě mám – to jsem netušila vůbec. Svůj vnitřek jsem přikládala jakési vnitřní melancholii a uzavřenosti, kterou jsem si spojovala se svým znamením – Rybami. Vůbec jsem nevěděla o tom obrovském strachu, ve kterém se utápím a zastírám pomoci jiným a obavou o ně, abych se nemusela do hloubky zabývat sama sebou. Pořád to ve mně zní, ale dovoluji si to prožít, odžít, být a cítit…a uvidíme, co se s tím stane. Můj strach z chyb a z toho, že zklamu – sebe, jiné, že nebudu dokonalá, i když vím, že nejsem…no trochu se v tom plácám…
    V pondělí jsem byla s mamčou a musím říct, že se na ní dívám s obrovskou láskou a respektem k tomu, že ona má svůj příběh a dělala to nejlepší, co uměla a dokázala. A s malou se teď hodně mazlíme a koukáme se dlouze a zhluboka do očí…je to zajímavé. Navíc potkávám ženy, které mi někde proletěly životem a dlouho jsme se třeba nepotkaly s tím, že by bylo fajn strávit spolu trochu času.

    Reply

  16. Veronika
    Listopad 3, 2020 @ 9:02 am

    Tenhle pobyt mi toho strašně moc dal. Až jsem nečekala, že to pro mě bude jeden nejkrásnější víkend za celý tenhle rok doposud. <3 Už minulý rok tuším, že jsem psala Evičce, kterou už dlooouho sleduju na IG, že mám tak nějak pocit jet na první pobyt, který letos bude. První byl pro ženy s Endometriózou, takže jsem jela na první, co byl pro nás ostatní. 😀 A udělala jsem dobře. 19.-21.6.2020. <3 Tenhle pobyt byl naprosto úžasný. Ze začátku jsem byla nesvá, nevěděla jsem, jestli zapadnu do kolektivu, ale postupem času to opadalo a byla jsem to víc já. A to hlavně díky všem těm aktivitám, které pro nás Evička připravila. Mohly jsme se s dalšíma ženama krásně poznat, nechat emoce volně proudit, být víc samy sebou, nebát se toho, zažily jsme pocit bezpodmínečného přijetí, každá jsme měly nějaké své trable, každá různě velké, ale zároveň pro každou z nás znamenaly tak stejně moc, jako u jiných. Nebyla tam žádná soutěživost v tom, že bychom si řekly, že to někdo nemá tak těžké… A bylo mě naprosto důležité říct, čím jsem si prošla, jak na tom jsem teď a hlavně říct si to nahlas a prožít to, co ve mě ty vzpomínky vyvolaly. A zase jsem pocítila, že jsme tam všechny pro druhé. Podpora, láska, pochopení, přijetí. Jak tak na to celé vzpomínám, je mi krásně a zároveň mám pocit, že bych se ráda zase sešla s celou tou skupinkou žen na tak nádherném místě, kde se pobyt konal. Nemůžu zapomenout na všechny ty zážitky, vědomé poslouchání druhých, dýchání Wim Hofovy metody, u které jsem netušila, jak moc silný prožitek z toho první den budu mít, plavání ve studeném rybníce v dešti, na který jsem se překvapivě až moc těšila a spontánní tanec, kterého jsem se bála asi nejvíc a víte co? Byla to ta nejlepší chvíle tančení, jakou jsem kdy zažila a mohla jsem dát stranou strach, že by mě někdo viděl, jak tančím, a že dělám něco "špatně" a bla, bla, bla… Prdlajs, nic není dobře ani špatně, to jsem se tam taky naučila. A navíc, po příjezdu domů to mělo všechno ještě velký dojezd. Nikdy jsem se necítila líp, uvolněná, svá, že mi bylo jedno, že hned první den jak jsem přijela jsem si dávala sprchu a pouštěla si u toho písničku Zatancuj si so mnou, zpívala u toho nahlas! a tančila si. No a co, že to zřejmě šlo slyšet přes stoupačky nebo na chodbu, protože jsme měli tenké stěny v bytě. Bylo to taaak uvolňující a osvobozující v tu chvíli a to bylo pro mě důležitější. Dovolit si dovolit, další věta, která se mnou rezonovala. Jo a taky jsem se naučila být zkrátka více ženou. Před pobytem jsem se zkrátka dlouhé roky bála chodit jako žena, při pohybu prostě kroutit boky, pro někoho zcela běžná věc, nad kterou se nepozastaví, ale pro mě to byl stres a strach, chodila jsem po městě se zatnutýma půlkama a jakýmsi sevřením. Po pobytu chodím zcela uvolněná. Málem bych zapomněla zmínit ještě k tomu tanci, že jak jsem si tak doma tančila a stále tančím, přimělo mě to konečně přemýšlet o přihlášení se na kurz tanečních, které, jestli to corona s dovolením povolí, budou začínat v lednu příštího roku. Do té doby si dál budu tančit doma sama se sebou. <3 S láskou a poděkováním, za to všechno, co mi ten pobyt přinesl, Evičce.

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *